|
|
|
Veterinární léčiva (farmaka) jsou farmakologicky a biologicky aktivní chemické látky určené k prevenci, léčbě a diagnostice chorob u hospodářských zvířat. Klasifikace veterinárních léčiv: 1. antimikrobní látky 1.1 antibiotika 1.1.1 peniciliny 1.1.2 tetracykliny 1.2 sulfonamidy 1.3 chinoliny 2. antiparazitní přípravky 2.1 kokcidiostatika (ochrana drůbeže proti kokcidióze) 2.2 anthelminitika (terapie helmintos - nákaze nižších parazitních červů) 2.3 benzimidazoly (endoparazitika) 2.4 probenzimidazoly (endoparazitika) 2.5 pyrethroidy (ektoparazitika) 3. antiflogistika (protizánětlivé) 4. anestetika (preparáty působící na nervovou soustavu - znecitlivující) 4.1 analgetika (snižují nebo potlačují vnímání bolsti) 4.2 antipyretika (snižují abnormálně zvýšenou tělesnou teplotu, normální teplotu neovlivňují) 5. trankvilizátory (preparáty působící na nervovou soustavu - uklidňující) 5.1 sedativa (vyvolávají snížení zvýšené dráždivosti centrální nervové soustavy) 5.2 analeptika (léčiva s centrálně stimulačním účinkem působící na oběhové a dýchací ústředí) 6. diuretika (látky močopudné) 7. hormony 8. vitaminy
Dávkování veterinárních léčiv a doplňkových látek do krmiv nebo přímo do těla hospodářských zvířat vede k průniku jejich reziduí do svaloviny, tkání, mléka, vajec a dalších různých orgánů. Proto se veterinární léčiva mohou nacházet i v mase, masných a mléčných výrobcích. Rezidua léčiv v potravinách představují potenciální zdravotní riziko a kontrola průniku veterinárních léčiv a jejich reziduí do potravinového řetězce je nezbytností. Hladiny reziduí léčiv jsou podmíněny farmakokinetickými parametry: - absorpcí (stupeň absorpce závisí na fyzikálně-chemických vlastnostech sloučeniny a způsobu jejího podání do organismu) - distribucí v tkáních - metabolismem - vylučováním. Vstřebávání ze zažívacího traktu je podmíněno rozpustností ve vodě (závisí na stupni ionizace při daném pH) a lipofilitou, která podmiňuje přechod přes biologické membrány. Eliminace většiny veterinárních léčiv z organismu je podmíněno rychlostí metabolismu a mechanismem vylučování příslušného rezidua. Metabolický proces vede ve většině případů k tvorbě ve vodě rozpustných (lépe vylučovacích produktů), které postrádají farmakologickou aktivitu. Metabolismus pak zahrnuje oxidačně-redukční, hydrolytické, deaminační a adiční procesy. Stanovení veterinárních léčiv a doplňkových látekPříprava vzorku zahrnuje: Přečištění extraktu případně zakoncentrování analytu HomogenizaceHomogenizace vzorku se uskutečňuje ručně nebo v laboratorních homogenizátorech, před homogenizací je vhodné upravit velikost částic vzorku na jednotnou velikost roztíráním nebo mletím. Při mletí vzorku je nutné se vyhnout přehřátí vzorku a nesmí se používat laboratorní mlýnky s aspirací. ExtrakceExtrakce z pevné fáze do kapaliny představuje jeden z kritických kroků stanovení. Jako extrakční činidla se volí polární i nepolární rozpouštědla a závisí na vlastnostech analytu a interakci analytu s matricí. Z polárních rozpouštědel je možné uvést acetonitril, methanol a jejich vodné roztoky nebo pufry. Z nepolárních rozpouštědel ethylacetát, hexan, dichlormethan aj. Při oddělení pevné fáze od kapalné se dává přednost centrifugaci před filtrací, kdy může docházet k adsorbci analytu na filtračním papíře. Při použití polárních rozpouštědel dochází do jisté míry k rozpouštění a strhávání lipidové frakce, zejména polárních frakcí lipidů (lipoproteiny a fosfolipidy). pH vzorku a extraktu (extrakčního činidla) jeden z nejdůležitějších kritérií účinnosti extrakce a pH extrakčního činidla má v mnoha případech vliv na ionizaci analytu a tak i jeho rozpustnosti v daném systému. Účinnost extrakce může být zvýšena i použitím techniky iontových párů. Přečištění extraktuK odtučnění extraktu se používají tři způsoby - extrakce kapalina-kapalina, extrakce na pevné fázi (SPE) nebo předchozí odtučnění vzorku. Při extrakci kapalina-kapalina se používá systém acetonitril-voda-hexan, acetonitril-voda-petrolether (acetonitril je možné zaměnit methanolem). Matematický model extrakce je dobře popsán a optimalizace nečiní většinou problémy. Kritickým bodem při tomto způsobu je koncentrace lipidu v nepolární organické fázi. Se stoupající koncentrací lipidu stoupá polarita nepolární fáze a stává se konkurenční fází k polární (vodné) fázi a může docházet k nízkým výtěžkům příslušného analytu (koncentrace tuku by neměla překročit 1 g na 25 ml rozpouštědla). K odtučnění extraktu se může použít i reextrakce z organického rozpouštědla do vodného pufru o daném pH. Výše uvedené omezení platí i pro odtučnění vzorku před vlastní extrakcí analytu. Podmínkou je samozřejmě nerozpustnost analytu v nepolárním rozpouštědle. Nejčastěji se používá odtučnění hexanem na Soxhletově extraktoru. K zakoncentrování analytu a přečištění se používá nejčastěji extrakce na pevnou fázi SPE. Optimalizace SPE procedury může být složitější a časově náročnější než optimalizace extrakce kapalina-kapalina, protože výběr stacionární fáze a mobilní fáze je daleko širší a proces separace má empirické zákonitosti. Významnou roli při zakoncentrování analytu může hrát odstraňování rozpouštědla a zahuštění extraktu na požadovaný objem. Svou roli může hrát jednak teplota a rovněž i přítomnost kyslíku. Proto se dává přednost vakuovému odpařování nebo odpařování pod proudem dusíku za laboratorní teploty. Derivatizace analytuDerivatizační reakce vedou k tvorbě detekovatelných derivátů, zvýšení citlivosti a selektivity, zvýšení rozlišení nebo umožnění separace vůbec a to jednak v HPLC a jednak v GC. Derivatizaci můžeme rozdělit podle místa derivatizační reakce: a) Předkolonová derivatizace (pre-column chromatography); chemická reakce probíhá před kolonou b) Postkolonová derivatizace (post-column chromatography); chemická reakce probíhá za kolonou c) Derivatizace na koloně; chemická reakce probíhá přímo v koloně Všechny způsoby derivatizace mají vliv na eluční charakteristiky separovaných látek (účinnost separace a dobu analýzy), ale požadavky na deriváty jsou poněkud odlišné.
Další problematika stanovení doplňkových látek a veterinárních přípravků v krmivech spočívá: a) v široké koncentrační úrovni těchto látek v krmivech a koncentrace se pohybuje řádově v jednotkách až desítkách mg/kg b) nestabilita - většina používaných doplňkových látek i dalších veterinárních léčiv nejsou chemicky stabilní a působením kyslíku, světla nebo oxidačních činidel dochází k jejich degradaci (tím i k biologické inaktivaci), čímž dochází k úbytku obsahu těchto látek v referenčních materiálech i ve zkoušených krmivech s časem. U některých látek byla pozorována reakce s dalšími nativními i aditivními látkami přítomnými ve vzorku (dimetridazol, amprolium). Rozklad těchto látek je pak dále urychlován zejména nevhodným skladováním (působení vlhkosti a světla).
Nejčastější příčinou jak pozitivních tak negativních chyb používaných metod stanovení těchto látek v krmivech je vliv matrice, proto dříve hojně používané spektrofotometrické metody stanovení jsou vytlačovány a nahrazovány metodami HPLC při níž dochází k separaci látek na analytické koloně a následně až jejich detekci. Přestože metody HPLC odstraňují řadu problémů, otázkou pořád zůstává přečištění matrice vzorku, zakoncentrování extraktu ke zvýšení meze stanovitelnosti či předkolonová nebo postkolonová derivatizace nutná k detekci těchto látek vůbec. Každý tento krok pak nutně vede k zavádění dalších možných chyb stanovení, otevřenou otázkou zůstává validace těchto metod a vnitrolaboratorní a mezilaboratorní kontrola vůbec. Stabilita roztokuU mnoha doplňkových látek dochází k jejich rozkladu v pevném stavu i roztoku např. působením světla, kyslíku, kyselin a nebo zásad. Proto je nutné věnovat zvýšenou pozornost stabilitě těchto látek při odběru, zpracování i přípravě vzorku. Při validaci metody je nutné sledovat stabilitu roztoku jak standardu tak extraktu analytu, nejlépe ve tmě i po expozici na denním světle. Příkladem fotolability analytu je ukázán na rozkladu roztoku standardu olachindoxu. Tento příklad je extrémní, kdy dochází k totálnímu rozkladu během 90 až 120 minut. Mnohé látky jsou citlivé na pH roztoku nebo přítomnost kyslíku. Proto se sleduje stabilita analytu v roztoku po dobu 14 dnů až 1 měsíce.
Pokud máte podnětné připomínky nebo dotazy můžete mě kdykoliv kontaktovat. Máte problém s analytickými standardy doplňkových látek? Zde najdete adresy dovozců doplňkových látek do České republiky. |
Veterinární léčiva a doplňkové látky |
|
Máte-li zájem stáhnout si všechny dostupné metody v RTF formátu, můžete zde (97,3 kB, ZIP formát). Máte-li zájem stáhnout si všechny dostupné metody v PDF formátu, můžete si je stáhnout zde: part1 (275 kB, ZIP formát); part2 (296 kB, ZIP formát)
|
|
Nemáte-li nainstalován Acrobat Reader můžete si jej stáhnout zdarma
zde ... |
