Diazotace je reakce 3. řádu a probíhá v prostředí minerální kyseliny, kyseliny dusité a aromatického aminu. V prvním kroku probíhá rychlá reakce protonizace kyseliny dusité (1), pomalá reakce určující rychlost celé reakce je reakce protonizované kyseliny dusité s aromatickým aminem na nitrosoamin (2), tato reakce pokračuje a protonizací a následnou dehydratací vzniká arendiazoniový kation (3).
Kopulace je reakce s fenoly nebo aromatickými aminy za vzniku derivátů diazolátek - jedná se o elektrofilní substituční reakci SE. Arendiazoniový kation je slabým elektrofilním činidlem a může reagovat s deriváty aromatického uhlovodíku, který obsahuje skupiny poskytující elektrony aromatickému jádru (-OH, -N(R)2). Reakce probíhá v alkalickém prostředí kdy z fenolu vzniká fenolát a elektronový pár na kyslíku je k dispozici pro kopulační reakci. Kopulace probíhá do polohy para (4). Je-li p-poloha obsazena, reakce probíhá do polohy ortho. Diazoniová sůl, která poskytuje oba atomy dusíku, se nazývá aktivní, fenol nebo N,N-dialkylanilin je pasivní složkou kopulace. Reakce je urychlena přítomností skupin odčerpávající elektrony v aktivní komponentě (-NO2, -COOH, -SO3H) v poloze ortho nebo para. Rozpustnost diazolátek závisí na povaze aktivní i pasivní složky kopulace. Obecně lze říci, že je-li pasivní složkou fenol vznikají diazolátky nerozpustné ve vodě, je-li pasivní složkou N,N-dialkylanilin, vznikají ve vodě rozpustné deriváty. Rozpustnost derivátů ve vodě udílejí rovněž sulfoskupiny přítomné v aktivní složce kopulace. Jako činidla se používají 2-naftol, 1-naftylamin nebo N-[naftyl-(1)]-ethylendiamin.
