carbadox

 Carbadox je derivátem chinoxalindi-N-oxidů obdobně jako olachindox a používá se jako stimulátory růstu, dnes je již jeho dávkování do finálních krmiv v EU i ČR zakázáno.

Protože spektrofotometrické a polarografické metody jsou velmi experimentálně náročné a jsou velmi nespecifické, byla vyvinuta řada HPLC metod.[1],[2] V roce 1983 byla publikována HPLC metoda stanovení carbadoxu v krmivech a premixech, která byla modifikována[3] a porovnána s oficiální AOAC metodou.[4] Další úpravy a modifikace výše uvedených HPLC metod a výsledky mezilaboratorního porovnávacího testu byly publikovány v roce 1988.[5] Carbadox je extrahován směsným rozpouštědlem methanol+acetonitril (50+50) a extrakt je přečištěn na oxidu hlinitém a alikvotní podíl je analyzován na reverzní fázi C18 a UV detekcí při 365 nm. Mezilaboratorní směrodatná odchylka stanovení pro premixy a koncentráty za podmínek reprodukovatelnosti se pohybuje v rozmezí od 2,9 do 7,5 %., pro krmné směsi je mezilaboratorní směrodatná odchylka stanovení 4,9 % pro granulované krmné směsi a 8,3 % pro sypké krmné směsi.

 
Literatura



[1] Luchtefeld R.G.: J. Assoc.Off.Anal.Chem. 60, 279 (1977).

[2] Thorpe V.A.: J. Assoc.Off.Anal.Chem. 63, 981 (1980).

[3] Jagger L.P., Aerts R.M.L., Sloetjes H., de Graaf G.J.: de Molenaar 88, 1003 (1985).

[4] „Carbadox in Feeds“, AOAC Official Methods 977.35 v knize: „Official Methods of Analysis of the Association of Official Analytical Chemists”, 14 vyd., AOAC, Arlington, USA 1984.

[5] Aerts R.M.L., Werdmuller G.A.: J. Assoc.Off.Anal.Chem. 71, 484 (1988).