Isoelektrický bod (pI) je hodnota pH roztoku, v němž se amfion nepohybuje v elektrickém poli; to znamená, že jeho volný náboj je zde nulový. Isoelektrický bod lze určit pro každý amfion, tedy zejména pro aminokyseliny, peptidy a bílkoviny. Jeho hodnota (zejména u bílkovin) výrazně závisí na složení pufru. Hodnotu pI lze vypočítat jako aritmetický průměr hodnot disociačních konstant pK1 a pK2. Pro neutrální aminokyseliny platí: pI = (pK1 a pK2)/2; pro bazické aminokyseliny: pI = (pK2 a pK3)/2; pro kyselé aminokyseliny: pI = (pK1 a pK3)/2.
Disociace nejjednodušší aminokyseliny glycinu je znázorněna na obrázku:
Amfoterní ionty, též amfolyty, částice, obsahující jak kyselé, tak basické skupiny. Typickými představiteli amfiontů jsou aminokyseliny; v neutrálním roztoku jejich karboxylová skupina ztrácí proton a vzniká z ní záporně nabitá skupina -COO-, aminoskupina zde proton přijímá a vzniká kladně nabitá skupina -NH3+. Volný náboj aminokyseliny, obsahující jednu karboxylovou a jednu aminovou skupinu, je tedy v neutrálním roztoku nulový. Pro každý amfion existuje určitá hodnota pH, při níž má nulový volný náboj (tzv. isoelektrický bod).